Náš týmový jezdec Tomáš Zejda pokořil v červnu 2021 Megavalanche – jeden z nejšílenějších a nejdelších sjezdových enduro závodů světa. Pro účastníky je to skutečná výzva a extrémní zážitek. Jsi i ty připravený na tento adrenalinový sjezd?
Megavalanche – přezdívaný „mega“ – je závod na enduro horských kolech, který se každoročně koná ve francouzských Alpách v lyžařském středisku Alpe d’Huez. Stovky závodníků čeká hromadný start z ledovce ve výšce 3 300 metrů a cíl ve výšce 2 600 metrů pod ním. Je to závod dlouhý 20 km, který se jede rychlostí až 100 km/h klopenými zatáčkami v rozmanitém vysokohorském terénu, kolem lítají vrtulníky a ve vzduchu se vznáší obavy, pochybnosti, adrenalin a vzrušení.
Jak prožíval Tomáš Zejda tuto třídenní akci?
Tréninkový den
„Hrozně rád na to vzpomínám. Celé to bylo v totálním „punku“ – tak jak to mám nejradši. Každý víkend před závodem jsem měl focení, natáčení a jiné závody, na samotný trénink a přípravu tedy nezbylo moc času a jelo se!“
„Sám po celonočním řízení auta, dorážím v 8 ráno na místo konání. Na parkovišti vidím spousty bikerů, kteří se právě chystají na kopec na první trénink. Já bez spánku vyndávám kolo a vyrážím za nimi. Trénink na místě jsem už podcenit nechtěl. Bylo nádherné počasí, které jsem si užíval, protože v takto vysokých horách se to může hodně rychle změnit.“
„První dva tréninkové dny byly skvělé, přestože to dost bolelo. Celé dny jsem strávil na kole na šíleně rozbitém terénu – skály, kameny a kořeny v lese.“
„Do závody jsem neměl úplně přehnané ambice, možná proto jsme si to užíval o to víc. Nikdy jsem nic takového nejel a rozhodně jsem nechtěl zbytečně spadnout a zastavit tím skvěle rozjetý závod i sezónu plnou výborných výsledků, projektů i focení.“
Kvalifikace
„Kvalifikace byla prvním momentem, kdy se trošku více začal lámat chleba. Rozjížďky se jely ve 100 bikerech. Hodně lidí mě varovalo, že tyhle hromadné starty jsou slušné „psycho“ a většinou se dělají hodně zbytečné hromadné pády.“
Kvalifikace se jela na kratší a míň nebezpečné trati, kde se selektuje, kdo má na to zajet si vytoužené finále. Mám za sebou 300 závodů, sice v jiné disciplíně, ale díky tomu už umím pracovat s tlakem a nervozitou, většinou to otočím ke svému úspěchu, jako tentokrát. Jel jsem si tu svoji hranu na 100 % a nakonec končím ve kvalifikaci na 9. místě, a tím si zajišťuji finále Megavalanche, které se jede v 6 ráno ze zmrzlého ledovce.“
Samotný závod
„Ve finále chce být každý, do té doby, než stojí v 6 ráno na ledovci ve výšce cca 3300 m n. m.
Jsem na vrcholu s dalšími 500 nejrychlejšími bikery za zády, startuji totiž ze druhé řady, což je docela dost slušný tlak už od prvního momentu. Z loňských finálových závodů jsem nakoukal pár videí a věděl jsem, že se jede rychlostí přes 100 km/h a to je slušný masakr! Hlavně, když dochází ke kontaktu s dalšími závodníky. Ze začátku jsem se rozhodl trochu ubrat a nastavit si rozumné tempo, protože celý závod trvá nejrychlejším okolo 40 minut, pomalejší to mohou jet i 2,5 hodiny.“
„Po chvilce se ukazuje, že prvních 20 jezdců, kteří jedou až 115 km/h, leží v první zatáčce, protože to celé klouže mnohem víc, než jsme si všichni mysleli. Mě po prvních 3-4 minutách začínají bolet ruce a nohy, protože se stává, že se trať zužuje natolik, že se jezdci zaseknou a musí se čekat. Nezbývá nic jiného než hodit kolo na ramena a běžet jakoukoliv jinou cestou po kamenech okolo tratě.“
„Největší obavy bývají z defektů, některé se dají řešit v průběhu závodu, s horšími jezdec nemůže pokračovat v závodě. Já naštěstí musel řešit jen ohnutou přehazovačku, několik spadlých řetězů a proražené zadní kolo.“
„Po necelých 50 minutách totálně vyčerpaný projíždím
jako 72. vytouženou cílovou bránou.“
Kdo se Mechavalanche může zúčastnit?
„Kvalifikačního závodu se může zúčastnit každý, kdo zaplatí nemalé startovné okolo 4 tis. Kč. Minulý rok byla slabší účast skrz Coronavirus, díky kterému nedorazilo hodně jezdců z USA, Anglie a Austrálie. Navzdory tomu, že se Megavalanche účastní velký počet amatérských závodníků počet zraněných prozatím zůstává nízký. Většina lidí jede podle svých možností. Jsou tam jezdci, kterým je 17 ale i 60. Každý má své cíle a své tempo. Hodně lidí se tohoto závodu bojí kvůli hromadnému startu. Tím se Megavalanche stal legendárním a hodně netradičním.“
